Opavské Stonehenge
Kamenné stavby v Evropě se budují v období od cca 4800 BC do cca 1200 BC – tomuto časovému úseku dnes říkáme neolit nebo eneolit.
Představme si dobu a okolní krajinu před několika tisíci lety. Pochroumaný lovec, invalida s vysokým IQ, který nemohl lovit, nemohl obdělávat půdu, nemohl daleko chodit, ale chtěl být pro svůj rod užitečný. Všiml si, že některé přírodní jevy se opakují.
Skončilo chladno, světlý den se prodlužoval, slunce hřálo stále více, může se sít a sadit… nebo končí teplé dny, krajinou potáhne zvěř, je třeba přichystat zásoby pro přežití zimy. Řeka se rozvodní…, měsíc bude dlouho v noci na obloze – může se lovit…
Naučil se předpovídat budoucnost! Nyní byl svému kmeni užitečný, kmen si ho hýčkal a vykrmoval. Dokázal předpovídat! I když průměrný věk lidí byl tehdy nízký, tak žrec přežil několik generací, snad se dožil i výjimečných osmdesáti let. Aby si uchoval své znalosti musel události zaznamenat a zafixovat. Zpočátku pomocí dřevěných kůlů, ale ty po pár letech ztrouchnivěly, a proto kmen nutil stavět kamenné „poznámkové blogy“.
Zpočátku stačilo devět kamenů obklopujících kámen pupek, na kterém stál pozorovatel (věštec, žrec, šaman…). Pohledem přes jeden kámen určoval sever, nad tímto kamenem se otáčela noční obloha, další určoval jih – nad tímto kamenem stálo slunce každý den nejvýše a navíc podle délky stínu poznal dopoledne, odpoledne a roční období. Dalšími kameny určil východ a západ slunce při slunovratech a rovnodennostech. Devátý či desátý kamen určoval zahájení sázení rostlin – už nezmrznou. Pak přidal kameny určující východy a západy Měsíce a pak další a další, ale jejich význam už je pro nás zapomenut.
Protože dlouhodobě pozoroval Slunce, Měsíc a noční oblohu, objevil periodu zvanou saros a byl schopen svému kmeni předpovídat zatmění Slunce nebo Měsíce.